Blockchain pro dobro lidstva

V minulých dílech našeho seriálu jsme se na blockchain dívali primárně z byznysového pohledu, ale dnes se zaměříme na sociální přesah této technologie. Sociálním přesahem může být myšleno například podpora etického lovu ryb, transparentnost toku kapitálu skrze charitativní a neziskové organizace nebo možnost připojení dvou miliard lidí bez bankovního účtu do globální ekonomiky. A právě o využití blockchainu pro tyto dvě miliardy lidí bude dnešní díl.

 

U blockchainu pro byznys je jasně dáno, že tato technologie musí firmě buď přinést více peněz, nebo nějaké ušetřit, případně nejlépe obojí. U blockchainu pro lidi je to víceméně stejné. Každému jednotlivci by měl blockhain ušetřit peníze nebo mu je přinést a celkově nějak zjednodušit život. V případě blockchainu pro lidi bez možnosti přístupu k bankovnímu účtu hovoříme hlavně o jeho využití v kryptoměnách. Jak bylo napsáno v prvním článku této série, Bitcoin je první případ užití blockchainu v praxi a pravděpodobně bude mít na náš svět největší dopad, protože Bitcoin nebo nějaká jiná kryptoměna může zásadně změnit fungování dnešní globální ekonomiky. Dnes, ač si to možná neuvědomujeme, se totiž všichni musíme spoléhat na finanční instituce, ať už chceme odeslat naše peníze někomu jinému, uložit si je, nebo si je půjčit. Přitom záleží pouze na těchto institucích, jestli nám své služby poskytnou. Nemáme jinou možnost, než přistoupit na jejich podmínky a zaplatit za každou půjčenou, odeslanou nebo uloženou korunu. Poplatky za všechny tyto služby jsou v globálním měřítku obrovské, přičemž největší poplatky se platí za přeshraniční platby.

 

Podle reportu známé poradenské společnosti Capgemini se v roce 2017 celosvětově uskutečnilo přibližně 500 000 000 000 (miliard) přeshraničních nepeněžních transakcí a při průměrném poplatku za jednu transakci ve výši 10 dolarů (200,-Kč) si můžeme snadno dopočíst, kolik peněz lidstvo finančním institucím jen za tyto platby odvedlo. Mimo jiné do tohoto poplatku není započten meziměnový kurz, který nikdy není nastaven ve prospěch obyčejných lidí. A průměrný čas potřebný ke zprostředkování takové platby? 3 – 5 dní v tom lepším případě. Toto je ale bohužel pouze jedna část problému, protože ve vyspělém světě lidé alespoň mají možnost nějaký bankovní účet vlastnit, kdežto téměř dvě miliardy lidí tuto možnost ani nemají.

 

Pravděpodobně si říkáte, že je to kvůli tomu, že tito lidé žijí v odlehlých oblastech, kde nejsou pobočky bank. To je pravda, ale jen částečná. Hlavní důvod, proč tito lidé nemají šanci založit si bankovní účet, je ten, že tato část obyvatel naší planety žije s rozpočtem menším než 1 dolar na den, a díky tomu tito lidé nejsou pro banky zajímaví z hlediska monetizace.

 

Jednoduše řečeno, banky potřebují, aby jejich klienti měli určitou výši příjmu, aby na nich dokázaly vydělat. Všechny tyto „problémy“ by ale mohl blockchain a kryptoměny vyřešit. Dnes má chytrý telefon téměř každý, včetně lidí v odlehlých oblastech, a mobilní internet bude díky iniciativám společností jako jsou Google, Facebook nebo SpaceX za pár let v každém koutě naší planety. Tyto dvě technologie jsou pro fungování blockchainu a kryptoměn zásadní a jak je vidět, tak tato hlavní podmínka bude brzy splněna. Můžeme namítat, že poslání jednoho Bitcoinu může trvat hodiny, dokonce dny, a že to může stát více než dnes zaplatíme bance. To je ale pouze otázka evoluce blockchainové technologie. Již v současné době je v poslední fázi testování blockchainová technologie, která Bitcoinu umožní násobně rychlejší a levnější zpracování plateb. A pokud bychom odhlédli od této nejznámější kryptoměny, tak dnes můžeme najít pár jiných kryptoměn, které se dají převést v řádu vteřin s téměř nulovým poplatkem. 

 

Toto byl jeden ze zásadních příkladů, jak blockchain může změnit náš každodenní život. Dalším zajímavým případem, hodným zmínění, mohou být decentralizované aplikace, které namísto aby světové bohatství redistribuovaly, jako se to děje u centralizovaných aplikací dnes, tak ho budou přímo distribuovat mezi jednotlivé lidi. Typickým příkladem centralizované aplikace je všem dobře známý Uber, z jehož fungování je očividné, že se jedná o redistribuci bohatství, protože tuto aplikaci spravuje jediný vlastník, Uber Technologies Inc. Tato centrální autorita drží veškerou moc nad jejími uživateli, spravuje a využívá jejich data, vytváří podmínky použití a rozhoduje, kolik uživatelé zaplatí za její používání. U decentralizovaných aplikací je tato moc rozprostřena mezi všechny uživatele dané aplikace a díky peer-to-peer řešení se bohatství přímo distribuuje mezi řidiči a jejich pasažéry bez jakéhokoliv zprostředkovatelského poplatku.

 

Ačkoliv blockchain má pro lidi mnoho výhod oproti současnému systému, bude zavedení tohoto řešení velmi náročné. Tato náročnost není ani tak dána nedokonalou technologií nebo nepřipraveností lidí, ale spíše statusem quo současného finančního světa. Jak bylo řečeno, dnes se všichni musíme spoléhat na finanční instituce, které díky tomu operují s penězi celého světa, a mají tak obrovskou moc určovat, kam se bude světový ekonomický systém ubírat. A pokud by se kryptoměny a blockchain staly globálním distributorem a převoditelem peněz, tak kdo na tom bude tratit nejvíce? Právě finanční instituce. V sázce je pro ně mnoho a bude to pro blockchain bezpochyby největší výzva, které bude muset čelit. Pokud se to ale povede, tak i lidé v odlehlých oblastech budou moci přispívat do globální ekonomiky. Ač to tak bezpochyby nevnímají, většina z nich jsou podnikatelé, živnostníci chcete-li, protože obhospodařují půdu, pěstují plodiny nebo zpracovávají maso. Zatím ale bohužel tito lidé nemohou přetvořit své přirozené chování do reálného podnikání, protože nemají možnost půjčit si peníze na lepší vybavení nebo například na automobil, se kterým by své výrobky rozváželi. K tomu by jim ale mohly pomoci tzv. mikropůjčky, jejichž principem je, že pomocí blockchainu větší množství lidí půjčí budoucímu podnikateli, například každý po jedné koruně, a fungování splátek zapíší do smart kontraktu. Ten bude automaticky posílat nějaké procento zpět těm, kteří půjčku poskytli. Díky tomu se z těchto dvou miliard lidí stanou opravdoví přispěvatelé do globální ekonomiky.

 

Můžeme pouze doufat, že se jednoho dne blockchain pro lidi stane opravdovou realitou, my přestaneme býti tolik závislí na finančních institucích a světové bohatství se bude skutečně předávat přímo od jednoho člověka ke druhému.

 

Výhody blockchainu pro dobro lidstva

Jak bylo řečeno, blockchain pro lidi má mnoho výhod, ale za zmínku stojí dvě hlavní - připojení dvou miliard lidí do globální ekonomiky a přímá distribuce bohatství by měly zásadní pozitivní ekonomický dopad na celou lidskou společnost napříč kontinenty, zeměmi, rasami i jednotlivými sociálními skupinami.

 

 

 

Tomáš Zrubecký