Blockchain a smart contracts v oblasti logistiky

Logistika a mezinárodní obchod jsou obory, které ve svých procesech tradičně řeší problematiku nejistoty a důvěry mezi obchodními stranami a dopravci. A to zejména pokud se v obchodním styku potkávají poprvé nebo jsou z destinací, které mají jiné obchodní zvyklosti nebo standardy. 

 

V průběhu doby vznikla v mezinárodním obchodě řada pravidel, procesů, dokladů (různé druhy certifikátů, dopravních dokumentů, konosamentů (B/L), dokladů o celním odbavení), zajišťovacích instrumentů (jako jsou akreditivy (L/C) a na to navazující ekosystém zprostředkujících třetích stran (banky, pojišťovny,…), které pomáhají eliminovat možná rizika. V důsledku velkého množství účastníků zapojených v logistických řetězcích, kteří si ne vždy plně důvěřují a nechtějí proto sdílet svá data, je v rámci současných technologických možností poměrně obtížné vytvořit podmínky pro úplnou automatizaci těchto procesů. Obvyklé způsoby automatizace jsou dnes založené na elektronické výměně dat mezi obchodními partnery (například pomocí EDI, B2B portálů nebo poskytování Web API do firemních ERP systémů). Jejich primárním cílem je zajistit synchronizaci mezi skladovými a účetními knihami a dalšími databázemi, které běží v interních systémech jednotlivých obchodních partnerů a zprostředkovatelů zapojených v logistickém řetězci.

 

Základním problémem je přitom udržení synchronních dat v reálném čase bez rizika prodlev a možných chyb, protože pokud se nejedná o data udržovaná v jednom centrálním systému (např. v logistickém portálu dodavatele finálních výrobků), chybí zde jakákoliv garance a záruka jejich kvality, úplnosti a aktuálnosti. Schází zde „jediná garantovaná verze pravdy“.  Různí drobní subdodavatelé nemají často ani potřebné IT, aby informace automatizovaně poskytovali do centrálního systému v reálné čase.  Nedostatek “legitimity“ zpracovávaných informací vede k tomu, že elektronická data uložená v  negarantovaných systémech nelze považovat za „důkazní materiál“ v případných sporech.  Rovněž podle nich nelze automatizovaně provádět další operace bez lidské kontroly, zejména pokud to znamená přesun hodnoty, majetku nebo peněz (např. automatizované uvolnění peněz z účtu při splnění stanovených podmínek, které nastanou v informačních nebo logistických systémech).  V řadě případů je kvůli tomu stále doprovázejí papírové dokumenty a elektronická výměna dat slouží pouze pro urychlení jejich kontroly.

 

Technologie blockchain, zejména ve svých pokročilých podobách (permissionable , business blockchain, smart contract), přináší zásadní technologický pokrok při řešení zmíněných problémů v logistice.

 

Distribuce zpracování znamená, že každý účastník logistického řetězce může mít svou vlastní databázi (např. skladovou knihu), která je automaticky synchronizována se všemi ostatními partnery. Přitom se sdílí pouze taková část dat, kterou si každý partner sám zvolí. Díky nezměnitelnosti a nezpochybnitelnosti dat uložených v blockchainu má zároveň garanci, že sdílená data jsou shodná, aktuální a validovaná všemi partnery, kteří jsou součástí řetězce.  To je možné díky mechanismu vzájemného odsouhlasování transakcí (consensus). 

 

Příklady využití blockchainu v logistice

Jedním z úspěšných příkladů je spolupráce IBM a společnosti Maersk , který je jedním z nejvýznamnějších přepravců kontejnerů a provozovatelů nákladní lodní dopravy na světě. Obě firmy připravily řešení postavené na otevřené blockchain platformě Hyperledger a Maersk jej nabízí jako službu všem svým logistickým partnerům.

 

Cílem projektu, který je již několik let v plném produktivním provozu, byl systém pro bezpapírové sledování kontejnerů ve všech destinacích, kde Maersk působí, a digitalizace celého procesu jejich odbavování. Zásadní výhodou je naprostá transparentnost informací o stavu a pozici každého kontejneru všem zúčastněným stranám (dodavatelé, dopravci, celní orgány, banky, přístavní autority, pojišťovny a odběratelé). Zároveň jde o velice bezpečný způsob jejich sdílení, kdy každá zúčastněná strana má k dispozici pouze pro ni určenou část informace.

 

Elektronická forma dopravních dokumentů zabraňuje jejich falšování a zmenšuje prostor pro chyby nebo účelové modifikace (např. v případě zpoždění termínů dodání s navazujícími sankcemi). Důvěryhodnost vložených informací je díky použité technologii přitom taková, že pouhá existence záznamu v blockchain je dostačujícím důvodem (důkazem) pro pokračování navazujících kroků logistického procesu bez nutnosti dokládání dané skutečnosti a stavu kontejneru pomocí papírového dokladu.

 

Uplatnění blockchainu v dalších oblastech logistiky

· Nezpochybnitelné sledování původu náhradních dílů v automobilovém průmyslu

 

· Sledování původu potravin, a to včetně sledování způsobu jejich skladování, např. kontrola teploty pomocí senzorů IoT, které jsou součástí balení nebo kontejnerů

 

· Možnost vytvoření „digitálních dvojčat“ strojů, zařízení nebo automobilů, kde je v blockchainu důvěryhodným způsobem uchována každá informace o jednotlivých dílech již z výroby, jejich případné poruše nebo výměně a o povaze provedených servisních zásahů nebo zda došlo k požadované pravidelné profylaktické péči

 

Hlavní výhody využití blockchainu v logistice

· Zásadní snížení transakčních nákladů díky vyloučení chyb a automatickým kontrolám

 

· Zrychlení logistických procesů – eliminace papírových dokladů

 

· Zvýšení transparentnosti a snížení prostoru pro podvodné jednání

 

· Příležitost pro další automatizace logistických procesů s využitím automaticky vykonavatelných smluv (smart contracts) na základě podmínek a stavů, které v rámci řetězce nastanou a jsou zaznamenány do blockchainu a jako transakce všemi stranami vzájemně odsouhlaseny  (consensus)

  

 

Petr Čermák, Enterprise Architect, IBM a člen Blockchain Connect | Czech Alliance